Průzkum linie LO u Mařenic

8.4.2012 jsem se konečně vydal do oblasti, kterou se pokouším přenést do hry. Několikrát jsem se tu procházel i projížděl ale až po této návštěvě jsem si uvědomil členitost terénu a rozhodl jsem se,že budu muset sehnat lepší digitální reliéf krajiny, protože ten předchozí spíš odpovídal jižní Moravě, než Lužickým horám.

Původní terén ještě v A1

Nový terén v A2

Co nám ale připravila příroda bylo, až k neuvěření po přijezdu začalo chumelit, po 30 minutách byla obloha zatažená, že jí neprocházely žádné sluneční paprsky a po dalších 30 minutách krásné polojasno s krásným dubnovým sluníčkem a nakonec typické sychravé počasí s vlezlou zimou.

  

Trasa průzkumu

Auto jsme zastavili na louce nedaleko řopíku M1/234/A-180N , který je známý díky návštěvě Adolfa Hitlera 6.10.1938. Vydal jsem se směrem k řopíku M1/233/A-140.                                                                                        

V blízkosti řopíku mě překvapil dochované spojovací zákopy a nejen spojovací.

Pohled z cesty pod řopíkem

zákop vedoucí z týlu

Spojovací zákop k řopíku

Jelikož nejsem odborník na zákopové systémy nedokážu přesně odhadnout,  jaké zbraně zde byly umístěny ale řekl bych, že je zde jeden okop pro TK  a jeden pro pozorovatele nedaleko řopíku.

Druhá zastávka byla u druhosledového řopíku M1/232/A-140 , kde  jsou také krásně dochované zákopy.

Dále jsme vyrazili přes louku směrem k prvnímu sledu a to k objektu M1/33/A-140Z.

Stavitelé linie, zde předpokládali větší nápor na linii, proto zde zvolili zesílené verze objektů. Mohutnější zdi jsou vidět už zdálky, škoda že se nedochovaly i zákopy  na louce.

Pohled z levé střílny z objektu M1/33

Dále jsem se vydal do míst, kde protitanková překážka přecházela z louky do lesa.

Po trase překážky jsem se přesunul směrem k objektu M1/34/A-140Z, který je uzamčen a jeho týlová strana je odhalená, pravděpodobně příprava k izolaci, co jsem ale nepochopil, proč je kolem objektu udělaná zídka z kamenné rovnaniny.

Dále jsme šli k objektu M1/35/A-180N, který na původní mapě byl rovině ale ve skutečnosti je pěkně vysoko a z jeho střílen je super výhled na okolí a tedy i dobré palebné pokrytí. I zde jsou dochované 

přibližovací zákopy.

K dalšímu řopíku  M1/36/A-160N musíme nejdřív sejít z kopce do údolíčka, které zde tvoří s vedlejším kopečkem, toto údolí je postřelováno čelní palbou z objektu M1/235a/B2-100N.
Objekt je umístěn opravdu vysoko a opět zde střelci museli mít krásný výhled, bohužel dnes je prostor před střílnami značně zarostlý.

A posledním objektem, který jsem navštívil byl již zmíněný objekt M1/235a/B2-100N.
Který je jeden ze dvou Béček na mapě. Tento objekt, krásně pokrývá údolíčko mezi objekty v první linii.

Tato část linie prochází opravdu členitým krajem a stavitelé opevnění zde rozhodně neměli jednoduchou práci.
Na druhou stranu členitý terén dával velkou výhodu obráncům, kteří zdejší terén mohli využít ve svůj prospěch, i když i obrana hlavně v lesních úsecích by byla dost složitá a musela se využívat doplňující palebná postavení aby byl pokryta celé trasa překážek.